family CERAMBYCIDAE Latreille, 1802

subfamily LAMIINAE Latreille, 1825

tribe Saperdini Mulsant, 1839

genus Saperda Fabricius, 1775

Saperda carcharias Linnaeus, 1758

subgenus Saperda Fabricius, 1775

Velikost 20-30 mm.

Bionomie. Mladší topolové monokultury, stromořadí i jednotlivé stromy na okrajích lesů, polní remízy, matečnicové školky a pod. O bionomii tohoto druhu existuje poměrně rozsáhlá literatura. Vývoj pouze v živých stromech od mladých stromků do stáří cca 20 – 25 let, o průměru obvykle od 4 do 30 cm. Napadena je přednostně dolní část kmene, často i v podzemní části. Žír larev probíhá uvnitř kmínku nebo kmene. Žír prozrazují hromádky vyhazovaných drtin. Doba vývoje je tříletá. Přezimuje vždy ve stadiu larvy, kuklí se koncem jara (Kudler, Šrot 1964). - Imaga se vyskytují od poloviny VI. do IX., maximum v VII. Imaga se zdržují především v korunách stromů, kde vykusují na listech otvory a okousávají větvičky.

Živné rostliny - Zejména Populus tremula a některé další druhy Populus.

Variabilita. Imaga mají většinou různě intenzivní žlutohnědé zbarvení, řidčeji šedé.

Saperda similis Laicharting, 1784

subgenus Saperda Fabricius, 1775

Velikost 14-22 mm.

Bionomie. Porostní okraje, břehové porosty, neobhospodařované půdy, okolí lomů, skládek apod. Vývoj v živém dřevě větví nebo slabších kmínků. Larva vyžírá chodby zprvu v lýku, později převážně v dřeňové části. Starší larvy prozrazují místo žíru tím, že vyhazují drť otvory ven. Obvyklý průměr napadených větví bývá 2-5 cm, vzácně silnější. Slabší větve v místě napadení mírně zduří. Doba vývoje pravděpodobně 2 roky (udává se 2-3 roky). Přezimuje v larválním stadiu. Kukelní komůrka v dřeňové části má připravenou chodbu s ucpaným výletovým otvorem pod kůrou. Imaga se vyskytují od konce V. do VII., maximum VI. Pozdější nálezy, např. Bělá p. Bezdězem 8.1965 (Karpf) a Jindřichův Hradec 7.9.1986 (Kadlec). Imaga jsou většinou v korunách, kde okusují listy a kůru slabých větviček.

Živné rostliny - Zřejmě výhradně Salix caprea.

Variabilita. Zbarvení krovek je různé, nejčastěji od žlutohnědé (okrové), žlutošedé po šedou.

Saperda octopunctata (Scopoli, 1772)

subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

Velikost 12-20 mm.

Bionomie. Smíšené listnaté lesy, lipová stromořadí, solitérně rostoucí stromy. Larvy se vyvíjejí pod kůrou silnějších větví a kmenů o průměru cca od 10 cm výše. Samička klade vajíčka do stojícího i ležícího dříví, které je částečně oslabeno, čerstvě odřezáno nebo pokáceno. Stojící stromy napadá od země až po koruny. Před kuklením se larva zavrtává do dřeva, kde krátce pokračuje v žíru, vyhlodává kukelní komůrku, na jejímž konci je připravený výletový otvor, utěsněný vykousanými třískami. Zřídka se kuklí pod kůrou, nebo přímo v silné kůře. Vývoj je dvouletý, přezimuje v larválním stadiu. – Imaga se vyskytují od posledních dnů V.-VII., maximum v druhé polovině VI., většinou v korunách stromů, kde provádějí zralostní žír okusováním slabé kůry větévek a listů. Zejména kladoucí samičky se nacházejí také na čerstvě pokáceném dříví.

Živné rostliny - Vývoj téměř výhradně v Tilia, vývoj, který jsem zjistil v Alnus (Nižbor), je zřejmě zcela výjimečný.   

Variabilita. Při jedné z cest do Francie jsem za krásného slunečného dne přišel v jedné obci ke skupině kvetoucích lip, kolem nichž poletovalo mnoho imag Saperda octopunctata. Většina kusů byla úžasně výrazně zbarvená, zcela odlišně od imag z našeho území. S podobným úkazem jsem se nikdy nesetkal, některá imaga byla našedlá, jiná zbarvená do žlutozlata až červena. Zbarvení bylo velmi výrazné, dnes se podobnému typu barev říká výstražné nebo signální. Byl to úžasný pohled jako na létající drahokamy. Létaly tam desítky, v korunách spíše stovky kusů, ale protože jsem neměl náležité vybavení, tak jsem chytl pouze něco přes 20 kusů. Imaga po usmrcení značně ztratila výrazné zbarvení, takže fotografie zdaleka nevystihují skutečnost.

Saperda perforata (Pallas, 1773)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

Velikost 11-20 mm.

Bionomie. Vývoj pod kůrou a v kůře oslabených nebo pokácených stromů s určitou vlhkostí, spíše na zastíněné straně. Napadá větve a stromy o průměru cca od 8 cm do neomezené tloušťky, vzácně jsem zjistil napadení slabších větví o průměru od 1,6 cm. Zřídka se nacházejí na stejném dříví i dvě generace najednou. Před zakuklením se larva zavrtává do dřeva, závrtový otvor je ploše oválný. Ve dřevě pokračuje krátce v žíru a vyhlodává různě dlouhou chodbu, jejíž součástí je i kukelní komůrka, obvykle v hloubce do 2 cm. Na konci chodby je připraven kulatý výletový otvor pečlivě ucpaný třískami 5–7 mm dlouhými. Na stromech se silnou kůrou se často kuklí v mělké komůrce v lýku a běli. Přezimuje jako larva, vývoj je dvouletý, Kudla (1966) uvádí jednoletý. - Imaga se vyskytují od VI. do VIII., maximum druhá polovina VI. Většinou jsou na listech a větvičkách, kde provádějí zralostní žír, nebo na dříví. Soumračný druh, přilétá i na světlo.

Živné rostliny - Především Populus tremula a Populus alba.

Variabilita. Zbarvení krovek imag vyvíjejících se převážně v osice (Populus tremula) je obvykle olivově žluté až žlutozelené, imaga z topolu bílého (Populus alba) bývají až na výjimky bělošedá. Poměrně vzácné jsou změněné, nebo chybějící černé skvrny.

Saperda punctata (Linnaeus, 1767)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

Velikost 11-18 mm.

Bionomie. Larvy se vyvíjejí pod kůrou větví a kmenů oslabených stromů o průměru od cca 10–12 cm do neomezené síly. Nalezl jsem larvy i v kmenech o průměru přes 120 cm. Před kuklením se larva zavrtává do dřeva, kde vyhlodá komůrku v bělovém dřevě obvykle 0,5-3 cm hluboko. Připravený výletový otvor ucpe drtinami. Velmi zřídka se kuklí přímo pod kůrou nebo v silné kůře. Přezimuje v larválním stadiu. Doba vývoje je dvouletá. Imaga se vyskytují od konce V.do VIII., maximum VI. Nacházejí se velmi zřídka, protože se převážně zdržují v korunách stromů, kde provádějí také zralostní žír.

Živné rostliny - U nás zjištěna výhradně v Ulmus, Sama (1988) cituje také Quercus a Tilia.

Variabilita. Časté jsou různé odchylky v základním zeleném až modrozeleném zbarvení, může být i šedé. Velikost, počet nebo seskupení černých skvrn na krovkách je variabilní.

Saperda scalaris (Linnaeus, 1758)

 subgenus Lopezcolonia Alonso-Zarazaga, 1998

Velikost 11-19 mm.

Bionomie. Listnaté a smíšené lesy. Vývoj larev pod kůrou stojících oslabených, odumírajících, vyvrácených i pokácených stromů, v kmenech i silnějších větvích. Často se ve stejném dřevě vyskytují i dvě generace najednou. Larvy lze najít v dříví o průměru 3 až více než 100 cm, většinou však v průměrech 12-25 cm od kořenů až do výše několika desítek metrů. Vyžírají nepravidelné, převážně příčné chodby. Druhým rokem před zimou se larvy zavrtávají do dřeva, kde si v hloubce 10-40 mm připraví kukelní komůrku i výletový otvor ucpaný delšími třískami. Výletový otvor je obvykle umístěn nad vstupním a kukla je hlavou vzhůru. Menší část larev pokračuje na jaře v žíru a kuklí se později, tím lze vysvětlit dlouhou dobu výskytu imag. Méně často probíhá kuklení v mělké komůrce pod kůrou nebo v silné kůře. Doba vývoje dvouletá, zřídka tříletá. Imaga se vyskytují od V. do VIII., maximum V. – VI., na horách až VII. Proti počtu larev a opuštěných požerků je jich možno venku spatřit jen nepatrné množství, protože se zdržují v korunách stromů. Přilétají i na světlo.

Živné rostliny - Quercus, Alnus, Ulmus, Populus, Fagus, Betula, Frangula alnus, Acer, Tilia, Sorbus, Salix sp., Salix caprea, Prunus, Malus, Cerasus, Juglans, dále se uvádí také Corylus, Juglans, Castanea, Rubus. V r.1975 jsem nalezl na Křivoklátě více larev ve dřevě v kukelních komůrkách v pokácené Abies a dochoval z nich imaga. Sama (1988) cituje též Larix.

Variabilita. Variabilní je žlutá kresba na krovkách. Ve střední Evropě zřídka bývají imaga šedá.

Saperda populnea (Linnaeus, 1758)

subgenus Compsidia Mulsant, 1839

Velikost 9-15 mm.

Bionomie. Bionomie tohoto druhu byla vícekráte profesionálně prověřena a existuje o ní velmi obsáhlá literatura. Vývoj larev v živém dřevě slabých stromků nebo větviček. Samička vykouše na kmínku jamku, kam pak vyklade vajíčko. V místě žíru se kmínek hálkovitě rozšiřuje, v prvém roce slabě, v druhém již velmi silně. Žír larev je převážně ve zduřenině, kde vyžírají i kalusové pletivo a také několik cm v kmínku. Vývoj v našich podmínkách dvouletý. V sudých letech je výskyt podstatně hojnější (až 95 %) než v lichých. - Imaga se vyskytují od V. do poloviny VII., maximum konec V. a VI. Imaga můžeme najít převážně na listech, kde okusují jejich okraje.

Živné rostliny - Nejčastěji na Populus tremula a pak na všech druzích i křížencích Populus. Udává se vzácně též na některých Salix, nalezl jsem pouze jedenkrát larvu v typickém hálkovitém požerku na Salix caprea.

Variabilita. Variabilní bývá barva krovek a zejména počet nebo redukce světlých skvrn na krovkách.

Saperda quercus Charpentier, 1825

subgenus Compsidia Mulsant, 1839

Saperda quercus quercus Charpentier, 1825

Saperda quercus ocellata Abeille de Perrin, 1895

Saperda carcharias Linnaeus, 1758 CZ    Populus

Saperda similis Laicharting, 1784 CZ     Salix caprea

Saperda perforata Pallas, 1773 CZ     Populus tremula a alba

Saperda punctata Linnaeus, 1767 CZ     Ulmus

Saperda populnea Linnaeus, 1758 CZ     Populus tremula

                                                                          CZ     Populus sp.

Saperda quercus quercus Charpentier, 1825 GR    Quercus